O vlcích.

13. července 2007 v 12:40 |  Moje Básničky
Když vlci jdou pustinou,
já je volám.
Za noční krajinou
sedím já sám.
Nikdo mě neslyší,
nikdo neobejme.
Emoce neutiší,
vlci,ti nezradí mě.
Něžně se přitulí,
když žádám o pomoc.
Srdceryvně zavyjí.
Žít s vlky není žádná nemoc.
Pohlazení srsti jemné
u srdíčka zahřeje.
Vidět slzy vlků neviditelné.
S touhle vzpomínkou se mé svědomí usměje.
Teď už se jich nedotkne má ruka.
Teď už neuvidí mé slzy.
Jsou to strašná muka,
ale slíbili,že příjdou brzy.
Sem do bílého ráje,
kde štěstí a láska taje.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama