Ponížení

13. července 2007 v 11:17 |  Moje Básničky
Když vím co se blíží,
rači ani nemyslím.
Pomalu se ke mě smrt plíží
a já ničemu jinému nestačím.
Jen jí.
Ta už nedrží v sobě naději,
že budu kdy žít.
Chci všechno zlý smýt,
ale nejde to!
Jakto?
Nic se nedaří
a já se na zem zhroutím.
Kdy se mi něco konečně podaří?
Jak bezmocný had se kroutím.
A nikdo mi nepomůže.
Jen chodí okolo
a dělají,jako že nevidí.
Sem tam někdo hodí růže,
jako na můj hrob.
To už je konec?
Konec zklamaných dob?
Kéž by to tak bylo.
Tak co mi brání odejít?
Dělí mě jen krok.
Jestli chceš,tak pojď mě záchranit.
Nebuď tak nevšímaví,
jako ti okolo.
Ty jen sobeckost zaplaví,
nepodají ti ani ruku.
Víš co to je?!
Tak beznadějně ležet na zemi,
pro ostatní jako divadlo?
Pro ně je to jen hloupá zábava
NĚCO co jim pro radost zahrálo.
Jsou tak bezohlední.
Pomoc?Co to je?
Řeknou si oni.
Jenže ty víš jaký to má význam.
Nabídneš mi svou skrýš,
protože ty si z nich taky zklamán.
Už nikdy nic nebudu takoví,
jaký kdysi bylo...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama