Červenec 2008

SONC

29. července 2008 v 19:16 | M© Barka-SS- |  SOUTĚŽE
Je tu PRVNÍ soutěž o nejlepší colorizaci! (SONC) Beru 5 lidí....
Colorizovat se bude tenhle obrázek :


9.Bleskovka

29. července 2008 v 19:00 | M© Barka-SS- |  Bleskovky
A POZOR POZOR! Emoticône Pac Man 21http://emo-hannah.blog.cz/ je tu nová bleskovka!!!! Beru tak prvních 20 lidí http://emo-hannah.blog.cz/
TÉMA: Prázdniny
1.Už si byl/a někde na prázdninách?
2.Si jeden z těch lidí,co se v tuhle dobu nudí?
3.Našel/Našla sis nějaké nové kamarády,či "letní" lásku?
4.Chystáš se v nejbližší době někam? (Kam?)
5.Tak si užiiiij zbytek prázdnin =) a (s)měj se!
6.Co na diplomek?
Smajlík tak doufám,že se vás těch 20 přihlásí Image Hosted by ImageShack.us abych mohla udělat zase novou bleskajdu Emoticône Pac Man 34 tak teda papa a (s)mějte se Papá *711*

For MY Twins! =*

26. července 2008 v 22:55 | M© Barka-SS- |  NĚCO O MNĚ =))
Jelikož se tu bez Deny nudím,která mi odjela pryč x( , a nece se mi spát,tak napíšu něco o ní ode mě (Jaká je podle mě) =P

Dneska den D - dopadl sQeLeEe!!!

25. července 2008 v 18:49 | M© Barka-SS- |  NĚCO O MNĚ =))
ČÁÁÁÁÁÁÁÁU!!! http://emo-hannah.blog.cz/Emoticône Pac Man 34
Tak co? Jak je lidi? Emoticône Pac Man 38 Doufám,že dobře....Nevím jak vy,ale já sem upe hrozně hrozně hrozně hrozně prostě hroooooooooooooooooooooooooooooooooozně moc happy! Emoticône Pac Man 49 A zato můžu poděkovat jen a jen MOÍ Denisce! Moemu nejzlatějšímu dvojčátku pod sluncem! Ona vííí proč,že jo Deny?
Tak abych trošec "probrala" dnešek.....

*SB*

24. července 2008 v 19:41 Spřátelené Blogy
http://buzznet.blog.cz musím říct,že povedeney blog! Emoticône Pac Man 22

Happy nálada!!!!

24. července 2008 v 19:39 NĚCO O MNĚ =))
Hey lidi já sem upe happyyyy Smajlík . I když se to na začátku dalšího nudnýho dne nezdálo xD
.No,ale abych začala od začátku...

Adoptuj si pixelku! =)

24. července 2008 v 15:44 ! Pixelky !
Pokud si chceš adoptovat pixelku napiš :
Svoje jméno nebo přezdívku:
Číslo pixelky:
Jaké jí/jemu dáš jméno:
Nový domov pixelky:
Click na C.Č.



Ztracená? Ne! NIKDY!

23. července 2008 v 20:30 Moje Básničky
Tak tady je moe další básnička x)Doufám,že se bude líbit
Je město plné lidí
a přesto se cítím sama.
Nikdo moji bolest nevidí,
jako bych byla černá vrána.

Vrána,co se stále vrací,
aby našla někoho,kdo ji má rád.
Přesto pořád naději neztrácí,
protože chce někoho milovat.

Závidím všem jejich úsměv na tváři.
Jsem snad hned kvůli tomu závistivá?
Chci být taky něčí sluníčko,co pořád září.
Nechci být mezi lidmi ta ztracená.






Nááádherný =*

22. července 2008 v 17:30 Zamilované obrázky
Lidičky,dyžtak se omlooouvám,ale zdroj si už nepamatuju je to z různých blogů...
Click na celý článek

Smutný...

21. července 2008 v 13:05 Příběhy
Sedím v poslední řadě našeho kostela a poslouchám smutná slova a tklivé písně varhan. Zaregistruji, že mluví pan farář a pár blízkých příbuzných. Všechno mi splývá a já slyším na 100% jen pískání ve svých uších. Můj pohled se soustředí na bílou rakev, ve které leží o pár let mladší kamarádka. Brala jsem jí jako sestru a ona mě brala stejně. Byla o čtyři roky mladší a oproti mně měla strašně těžký život. Ve dvanácti nezažila nic jiného než týrání svých rodičů. Měla tolik plánů, chtěla se dostat na školu a taky se těšila na první lásku.

Smutný příběh o pejskovi

21. července 2008 v 12:59 Příběhy

Tento smutný příběh se může kopírovat a publikovat v naději, že to zastaví neetické "chovatele" a ty, co chovají jen pro peníze.

Nepamatuji si moc o místě, kde jsem se narodil. Bylo to stísněné a tmavé místo a lidi si s námi nikdy nechodili hrát. Pamatuji si mámu a její měkkou srst, ale byla často nemocná a velmi hubená. Měla jen velmi málo mléka pro mě a mé bratry a sestry. Pamatuji si, že mnoho z nich umřelo a velmi mi chyběli.


O lásce

21. července 2008 v 12:58 Příběhy

Smutný příběh o Lásce a smrti


Je sychravé podzimní odpoledne, ulicemi plynou davy nevšímavých, ustaraných a tak neskutečně monotónních lidských postav. Všechny jsou zabrány do svých vlastních starostí všedního, ničím nezajímavého dne. Nikdo si nevšimne dívky kráčející středem té živé masy. Dívky s nepřítomnýma, uplakanýma očima. Nikdo se na chvíli nevytrhne z každodenního stereotypu. Nikdo se nezeptá, zda nepotřebuje pomoci, zda je vše v pořádku. Dívka bezmyšlenkovitě kráčí ulicemi.

Smutný příběh o dívce a jejím pejskovi

21. července 2008 v 12:56 Příběhy
Pamatuješ si to? Asi ne, to si asi pamatovat nemůžeš. Byl jsi malinký hlupoučký, mé plyšové štěňátko nadšené mnou, nadšené vlnícím se mraveništěm, nadšené koulejícím se jablkem, nadšené celým světem.
I já byla malá, víš? Smutná vystrašená nedůvěřivá holka, s velkýma modrýma očima a zlatavými vlasy sepnutými do dvou srandovních culíků.
A naše první setkání? Stála jsem vyjeveně na ulici po dalším z mnoha návratů z nemocnic a proti mně můj táta. Hýbala se mu kapsa. Svou velkou rukou do ní sáhl a vytáhl Tebe, mé malé štěstí a položil Tě, hopkající kuličku s černýma očkama a mokrým studeným čenichem na trávu. Rozběhl jsi se ke mně, sevřela jsem Tě v náručí a prvně cítila lechtavý štěněčí dech svého nejlepšího přítele. Nejlepšího přítele na spoustu dlouhých let. Byla jsem sice malá, ale ne tak malá, aby tento čas nezůstal uložen v mých vzpomínkách.